Adamov - Vranov - Hořice

Podle původního plánu mělo mít pár lidí (včetně mě) na pátek volno a zúčastnit se cyklovyjížďky. Ale nějak z toho sešlo. Pracoval jsem až do večera a jako malá náplast mi v pátek večer mi dorazila SMS od Priby: „Rano v 9 u CKD. Jedem s Ludem. Adamov a Vranov. Rychlovka". Ještě jej zkouším podráždit zpětným dotazem, zda pátek nebo sobota ráno a kolik nás pojede :-). Nenechá se vyprovokovat a a odpovídá, že v sobotu jede on s Luděm.

No a je to tady! Tohle muselo přijít! Každý z nich už má letos najeto aspoň 2000 km a po zdařilé čtvrteční akci se chtějí znovu trochu pobavit a uštvat mě! Po krátké úvaze naznávám, že někdy v budoucnu se tomu asi nevyhnu a přislibuji účast.

Aspoň, že k ČKD mohu jet v klidu své tempo a v rušném sobotním ránu volím trasu přes pole do Horní Lhoty a BK přes město. Proto se Luďa možná trochu diví, když na sraz přijíždím z mostu a ne od nádraží.

Nudnou cestu silnicí do Adamova si zkracujeme povídáním s jednou mírnou oklikou – lesní cestou kolem řeky. Ale ve stoupání po žluté turistické k Vranovu všem dochází řeč. Po zdolání patřičných výškových metrů následuje odměna v podobě bikerského sjezdu do Kateřiny.

Původní záměr zamířit po silnici na Olešnou zamítáme a odbočujeme ke hřbitovu. Nikdo z nás tudy ještě nejel. Tak nás místní znalec informuje, že se to dá jet kolem potoka, ale budeme muset tlačit. Mírný úsměv nad tímhle výrokem nám po pár stech metrech mizí ze rtů a slézáme z kola. Tlačíme přes kameny v potoce (foto zatím nemám). Pak do prudkého svahu, znovu chvíli jedeme, a v oblasti zvané „Kozí žlíbky“ (zjištěno později z mapy) opět tlačíme. Navíc ještě v jakémsi úzkém vymletém korytě, takže i na fotce to vypadá velmi podivně.

Nakonec se trochu se štěstím dostáváme k hospodě na Hořicích a odtud si již jedeme vychutnat sjezd do lomu v Dolní Lhotě a dojezd do Ráječka, kde u kafe vyhodnotíme 32km rychlý výšlap jako úspěšný. V dnešním horkém dni byla trasa lesním chládkem přijatelná, i když jsme se při ní místy zapotili. Hlavně já.

Nakonec doufám, že mí 2 předjezdci se při čekání nikde příliš nenudili a podobnou vyjížďku někdy v budoucnu zopakujeme. Ale musím se přiznat, že dnes v poledne Luďovi cestu zpět domů, do Vysočan, ani trochu nezávidím. Však také nejspíš zvolil chládek v Suchém žlebu a jel přes Skalák.

Závěrem chci poděkovat Luďkovi za zpracování trasy i s profilem, Pribovi za fotku a oběma za to, že mě vzali ;-)